The Cottage 6

15. ledna 2008 v 14:36 | Anett |  Other stories -> Frikey
Lidičky myslím, že se blížíme do konce. Ještě tak maximálně dva díly a bude konec. Nato, že jsem vůbec nevěděla jak pokračovat, tak už vím přesně, jak to bude. Předem vám moc děkuji, že jste byly trpělivý a čekaly skoro měsíc na další díly. Dík


Mikey
Už jsem to nevydržel. S Frankiem se scházím už skoro dva měsíce. Ale co se stane, až tyto krásné věci skončí? Teď jsem to ale nemohl řešit. Měl jsem ho tu a to pro mě bylo nejhlavnější. Řekl jsem mu, co k němu cítím. Ptal se mě na to a já mu popravdě odpověděl. Nemělo cenu mu lhát. Když jsem mu to řekl, tak jsem čekal na jeho reakci, ale to, že začne brečet jsem nečekal vůbec. Objal jsem ho a jeho slzy mi máčely triko. Vůbec mi to nevadilo. Tohle pro mě znamenalo moc. Po chvilce vzlykání mi do trička se postavil, podíval se mi do očí a řekl jen ty dvě slova, ta nejkrásnější slova co kdy můžete zaslechnout. "Miluji tě." Doznívalo mi to v uších, v mozku. Byl jsem jako opilý, opilý ale láskou k tomuto člověku. Ten den byl vystřižený jako z románu.
Vzali jsme si naší pramici a jeli na druhý břeh řeky. S dekou, jídlem. Udělali jsme si menší piknik. Ukázal jsem mu další krásné odlehlé místo. Rozložili jsme deku a užívali si opět jeden druhého. Nemysleli jsme na to, co bude za pár dní, ještě jsme se o tom nebavili. Ale jednou ten čas přijít musel. "Mikey?" "Hm?" zrovna jsem se zbýval jeho ušním lalůčkem. "No tak Mikey, poslouchej mě." Vzdychl jsem. "No dobrá." Zadíval jsem se mu do těch překrásných hnědých očí, do těch očí, pro které bych udělal všechno. "Víš, máme už jen týden a já pak odjíždím. Co budeme dělat pak?" úsměv mi zmrzl na tváři. Téhle otázky jsem se bál. Vznášela se nad námi už pěkně dlouho, ale až teď byla vyslovená. "Frankie, prosím, teď to nekaž. Já nevím co bude pak, ale vím co je teď." Chtěl jsem ho políbit ale ucukl. "Ne Mikey, musíme to vyřešit, hned." Začínal jsem být naštvaný, jestli to chtěl tak to má mít. "Už jsem ti to říkal, a budu ti to říkat neustále. To, že každý bydlíme jinde neznamená, že se nebudeme stýkat. Budem se scházet tak často, jak jen to půjde." Zatvářil se velmi netrpělivě. "To ale nestačí Mikey! Já jsem ještě na střední. Je mi teprve 17, chápeš? Já si nemůžu dělat co chci!" a je to tu zase. Zase řeší svůj věk. To je ale jedno, že já jsem o tři roky starší, miluju ho i tak. "Franku, všechno bude okay, slibuju ti to." Podíval se na mě s nadějí v očích. "Vážně?" "Jistě." Přitiskl se ke mně. Pevně jsem si ho chytnul, slibuju Frankie, slibuju.
Už zbývají jen dva dny a bude konec naší idylce. Snažil jsem se tu poslední noc udělat Frankiemu ráj na zemi. Tracy s Geem jsem vykopl k dalšímu kamarádovi co bydlí pár chatek pod námi a tak jsem měl chatku pro sebe, tedy pro mě a pro Franka. Udělal jsem palačinky, ty má moc rád. Roztopil v krbu a všude dal svíčky. Bylo osm a Frank konečně přišel. Hned ve dveřích jsem mu zakryl oči. Dovedl jsem ho do obýváku, ten byl osvětlen ohněm z krbu a ze svíček. Ruce jsem dal pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama