The Cottage 7-END

15. ledna 2008 v 14:37 | Anett |  Other stories -> Frikey
Frankie
Všechno bude v pořádku. To jsem si pořád říkal. I Mikey mi to opakoval. Až odjedeme odsud každý domu, do svých světů tak prej to bude stejný. Doufám. Zbývala poslední noc do mého odjezdu. Mikey si prý na mě něco připravil tak abych byl v osm u nich. Poslušně v osm jsem klepal na dveře. Otevřel mi je a hned mi zakryl oči. Šel jsem poslepu k nim do obýváku, jo sem už trefím i tak. Dal ruce pryč a mě se naskytl pohled na romantiku podle Mikeyho. Roztopil v krbu, ikdyž venku je ještě léto ale to nevadí. Všude byly svíčky. Krása. "Miláčku, to je jen pro nás, pro tento večer." Otočil jsem se na něj a vášnivě ho políbil. Nechtěl jsem myslet na to, že zejtra bude konec všemu. Sedl jsem si ke stolu a Mikey naproti mně. "Palačinky?" zeptal jsem se ho. "No jo, máš je přeci rád ne?" ani jsem neodpovídal, hned jsem si jednu vzal. Páni, docela je umí. Jedli jsme tiše, jen jsme se na sebe dívali. "A co teď?" chtěl jsem vědět, co má v plánu dál. "Teď tu budeš prostě jen semnou. Chtěl bych si tě ještě užít, než…" smutně sklopil zrak. Nesmí na to myslet. Já vím co bude zítra, taky se mi to nelíbilo ale jinak co jsme mohly dělat? Přesunuli jsme se k Mikeymu do pokoje. Lehli si na postel a jen se tak objímali. Občas jsme se políbili ale spíš jsme si užívali jeden druhého. Slibovali jsme si lásku, tak jak to vždycky bývá v těch romantických filmech. "Budem se dál vídat, že jo Mikey? A psát si?" musel jsem se znovu ujistit, že bude semnou. "Jistě, nemohl bych bez tebe být déle než dva dny, ne dvě hodiny, ne počkat nemůžu bez tebe vůbec bejt." Otočil jsem se na něj a po tvářích se mu jedna za druhou míhaly slzy. Utřel jsem mu je. "Notak Mikey, všechno bude dobré." Jen mě políbil na znamení souhlasu. Byl jsem u nich celej večer, jen jsme s Mikeym leželi vedle sebe. Ráno si pro mě strejda přijel, prej že už musíme jet. Ostatní mě šli vyprovodit. "Jsem ráda, že jsem tě poznala, oživil si to tu. Snad se ještě někdy setkáme." Řekl mi Tracy a dala mi pusu na tvář. "My se určitě ještě uvidíme." Řekl mi Gee a podali jsme si ruce. Pak přišel na řadu Mikey. "Bude se mi stýskat. Nevěděl jsem, co ti na cestu dát nebo celkově co bych ti měl dát. Tak jsem ti koupil tohohle plyšového žabáka." Jéé, ten žabák byl fakt roztomilej. Objal mě, všichni se na nás dívali tak divně. Tracy s Geem o nás věděli ale strejda asi nechápal. "Miluju tě a vždycky budu." Zašeptal mi naposledy. Naposledy mě políbil a já se vrátil ke strejdovi. Ten pořád koukal jako vyvoraná myš. Sedl jsem si na sedadlo spolujezdce a začal jsem potichu vzlykat.
Co bych vám měl dál říct? S Mikeym sme se scházeli, to ano ale už to nebylo jako dřív. Nakonec jsme spolu přestali mluvit. Chyběl mi a to moc ale to je život a ten jde dál. Dodělal jsem školu a přestěhoval se do vlastního bytu, naši mi ho zatím budou platit dokud si nenajdu práci. Občas po večer ještě vzpomínám na to krásné léto. Na léto, kdy jsem se naučil milovat.
Mikey
Poslední večer. Byli jsme u mě v pokoji a jen se drželi a užívali si těch posledních chvil které jsme byli spolu. Ráno si pro něho přijel jeho strejda. Všichni se s ním loučili. Pak přišla řada na mě. Objal jsem ho a dal mu plyšového žabáka. Zašeptal jsem mu, že ho miluju. Odjel, probrečel jsem celej zbytek dne. Gee mě utěšoval, no moc mu to nešlo ale byl jsem rád, že je semnou.
S Frankem jsme se ještě nějakou dobu scházeli ale myslím, že jsme oba přesně věděli, jak to dopadne. Asi po dvou měsících jsme se přestali nějak tak vídat. Já měl práci a on školu. Nikdy na něho nezapomenu.
Po roce:
Přestěhoval jsem se od Geeho a Tracy do vlastního. Já vám to ještě neřekl? Gee a Tracy se vzali, byla to krásná svatba, po tom, co byla hostina si ale už nic nepamatuju, opil jsem se jako ještě nikdy. Když jsem se probudil tak jsem vedle sebe uviděl nějakého kluka. Malý plamen naděje ale brzy zhasl když jsem zjistil, že to Frank ale není. Odjel jsem domu. Před barákem byli stěhováci, někdo se stěhoval do bytu naproti mně. Od té doby, od toho léta jsem míval občasné známosti. Kluky ale i holky. Jednou večer jsem se takhle koukal na televizi a někdo mi zaklepal na dveře bytu. Vyštrachal jsem se z pohovky a šel otevřít. Zažil jsem pocit deja vu. Malá postava s delšími vlásky, malým nosánkem a velkými kukadly stála znovu před mými dveřmi. Je to možné? "Franku?" chtěl jsem se ujistit, že se mi to jen nezdá. Asi ne, ta postava mi skočila kolem krku. Znovu jsem začal telit, tohle není možný! "Seš to ty, řekni že jo, že se mi to jen nezdá!" prosil jsem jako malé dítě. "Ne, nezdá. Tolik si mi chyběl. Od té doby, co jsme se spolu přestali bavit jsem byl jako vyměněný. Ach Mikey, už bez tebe nechci být." Znovu jsem se podíval do tolik známého obličeje. Teď, v tuto chvíli jsem věděl, že už to bude na pořád.
The End
Všechny díly zveřejněny tady
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama