I know, who are you 2

16. února 2008 v 10:00 | tess |  I know, who are you
kvůli plckovi pokračuju...dneska odjíždim na hory takže dalšího pokráčka se dočkáte až se vrátim..což je v sobotu

Mikey
Tak to vypadá, že moje úspory padnou na mý brejle. Zase. Tohle už asi neslepím. Sebral jsem je z podlahy a radši šel do svého pokoje. Sedl jsem si ke kufru a doufal, že to přece jenom spravím. Mezi tím, co jsem hledal náčinní k tomu potřebné, přemýšlel jsem o tom klukovi, co se s ním bavil Tom. Musí to bejt ten novej. Ten, co vystřídal Berta. Mýho jedinýho kámoše tady. Doufal jsem, že v tom nováčkovi najdu spřízněnou duši, ale bohužel. Vypadá to, že je horší než všichni ostatní. Je zajímavý, že mi připadal povědomej. Delší černý vlasy mu padaly do obličeje. A byl dost vysokej, ale když se koukám ze země, tak je vysoký všechno. Měl zajímavou tvář.
Našel jsem nějakoju lepicí pásku. Slepil jsem brejle jen tak narychlo a šel dolů k ostatním. Uprostřed místnosti stál ten novej a ostatní kolem něj. Byl středem pozornosti. Sedl jsem si do křesla, které bylo zastrčené v koutě a sledoval okolí. Po chvíli jsem pochopil, že ten novej se jmenuje Gerard. Hezký jméno. Taky jsem si všiml, že už má dost obdivovatelek. Linda ho balila dost okatě. Ale jemu jakoby to bylo jedno. Zajímalo by mě, proč skončil tady. Najednou jsem zjistil, že na Gerarda upřeně civím. On si toho taky všiml. Ale nekřikl na mě něco ve smyslu, nezírej, usmrkanče. Přestal vyprávět svým posluchačům a namířil si to ke mně. Polkl jsem.
"Co je na mě tak zajímavýho, pitomečku?" zeptal se, když ke mně došel.
"N- nic… V- vůbec nic…" zakoktal jsem. Ušklíbl se a otočil na ostatní: "No, podívejte se na ty brejle. Vždyť přes ně nemůže nic vidět." A než jsem stačil cokoliv říct, sundal mi brejle z nosu. "Podívám se na ně. Nemáš proti tomu nic, viď?" Zavrtěl jsem hlavou. Zase se ušklíbl a převracel brejle v ruce. Najednou mu vypadly (určitě je pustil) a letěly k zemi. "Ups. To jsem nechtěl," a dělal, že je jako zvedne, ale místo toho je rozšlápl. "Jejda, sorry… Asi budeš potřebovat nový," řekl hraně omluvným tónem. Sakra, co teď budu dělat? Že já sem vůbec chodil. Gerard se ke mně natočil bokem a něco vyndal z kapsy, nerozeznal jsem co. Až po chvíli jsem zjistil, že to je zapalovač a cigareta. Zděsil jsem se. Gerard si mého výrazu všiml a naklonil se ke mně.
"Copak se stalo našemu malýmu Míšovi?" Neodpověděl jsem, jen jsem dál zíral na zapalovač.Gerard se zase ušklíbl, škrtl jím a začal mi jím mávat před obličejem. Plamen mi naháněl hrůzu. Nemohl jsem se ani pohnout a Gerard se smál. Objevil moji slabinu. Dal mi zapalovač až těsně k očím. Vybavily se mi všechny vzpomínky na požár, který jsem prožil jako malý. Už se to nedalo vydržet. Vykřikl jsem, když do pokoje vešla jedna z tet. Gerard mi pořád mával zapalovačem před očima a smál se. Byl to takový protivnej, vítěznej smích. Byl to krutej smích. Omdlel jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miša Miša | Web | 16. února 2008 v 12:51 | Reagovat

ja milujem keď je Gerard sviňa, ja to tak strašne milujem XD len tak ďalej XD

2 plceeek plceeek | Web | 18. února 2008 v 15:33 | Reagovat

jee to se ti povdlo <333 krásný...už se nemužu dočkat na daší díl XD tak koukej psát..:P :D

3 koko koko | 20. února 2008 v 19:27 | Reagovat

no jenže tady je velká svině

4 koko koko | 20. února 2008 v 19:29 | Reagovat

jo na něco tě upozornim tady bude happy end.....................

5 Anaj Anaj | Web | 1. března 2008 v 17:13 | Reagovat

Zaujimalo by ma akoto pokracuje :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama